Poměrně často v průběhu intra na začátku každé hodiny zazní od trenérů doporučení, na jakou intenzitu by měl být daný WOD odcvičený. U delších workoutů typicky zazní hodnota kolem 70%. Naopak u krátkých intervalových workoutech (tedy krátká doba práce a odpočinek mezi koly,nebo sety) 80-90% maximálního úsilí. Jaký to má ale význam, nejet každý workout na maximum, ale řídit se doporučením? Ve své podstatě se jedná o jednoduchý princip řízení tréninku. Tím je v tomto případě ale myšleno řízení celého dlouhodobého plánu, který obsahuje „těžké dny“, „lehké tréninky“ a řekněme i trénink regenerační (například druhý den po OPEN). Proč? Představ si, že chodíš k nám do gymu každý den. Tak je náš programming, který sledujeme postaven. A každý den půjdeš workout „all out“, tak po nějaké době přestane tvoje tělo stíhat po zátěži regenerovat. V lepším případě začne stagnovat, v tom horším dojde ke zranění. Každopádně nedojde k takovému nárůstu kondice jaký by si z tréninkového plánu mohl vytěžit. Každý tréninkový plán v jakémkoliv sportu je postaven na principu „Zátěž – Kompenzace“. „Zátěž – Kompenzace“ Trénink zlepšuje kondici tak, že ji nejdříve naruší. Po těžkém tréninku, při kterém si vynaložil velké úsilí jsi v horší kondici než před ním. Pokud bylo zatížení adekvátní a po něm následuje … Přečtěte si více
Ach ta ramena
Problémy s rameny je tak trochu v CrossFitovém světě „never ending story“. Dřív nebo později to potká každého, pocit utahaných ramen, bolestivost před rozcvičením a v jako poslední stádium stálá bolestivost s v určitých pozicích ramenního kloubu. Není to problém ale jen u CrossFitových atletů. Díky mému vstupu do světa plavání zjišťuji, že problém s rameny je na bazéně něco velmi běžná věc. Mají pro to dokonce své pojmenování – „Plavecké rameno“. Ať už je zaměření postihnutého sportovce jakékoliv (plavání/CrossFit), příznaky jsou podobné a příčiny stejné. V minulém článku ZDE jsem popisoval různé druhy postižení ramenního kloubu. Dnes bych se s Vámi rád podíval na prevenci. Co dělat, abychom jsme se potížím vyhnuli. Postoj Možná není špatný nápad začít od něčeho tak obyčejného jako je správný postoj těla. Držíme ho každý den, celý den a ještě k tomu špatně. Jen si někdy uvědomte, jak stojíte při čekání na autobus, nebo jak sedíte v práci. Shrbená záda, ramena svěšená dopředu a dolů. Často navíc civící do telefonu, kdy i hlava je svěšená dolů. Zkus se místo toho narovnat, tak jako by ti z vršku hlavy vycházel provázek, mírně stáhni bradu dolů. Ramena stáhni vzad. Schválně, jak dlouho to vydržíš, než se mimoděk zhroutíš do své standardní pozice. Zapracuj na mobilitě hrudní páteře … Přečtěte si více
Sauna, asi jo!
Dnešním článkem navážu na předchozí články, ve kterých jsem se věnoval potréninkové regeneraci (viz. Foamrolling a Rest day). V tomto zimním, sychravém období, které více vybízí k zachumlání se v teple za pecí, než návštěvě chladného gymu se zaměřím na další formu pasivní regenerace kterou je sauna. Návštěva sauny nám nepřináší jen obecně známé pozitivní účinky na náš organismus, jako je psychická relaxace a posílení imunitního systému. Pro nás, sportovce, je mnohem zajímavější pozitivní dopad na regeneraci po výkonu, ale i příprava organismu na další trénink. Kdy zařadit saunu Zařadit saunu před tréninkem, po tréninku, nebo v odpočinkový den? Odpověď není zcela jednoznačná. Jde o to si uvědomit, co od návštěvy sauny očekáváme. Pokud je naším hlavním cílem regenerace, měli bychom navštívit saunu až určitý čas po tréninku, nebo ve volný den. Pokud je naším cílem zlepšení vytrvalosti, je vhodné zařadit saunu hned po výkonu. Pro sportovce zaměřující se na silové výkony je naopak vhodné navštívit saunu před zátěží. „Když se zotavujete ze cvičení, tak by se váš srdeční pulz měl vrátit zpět do normálu. Saunování delší než 5 minut ale udržuje výši vaší srdeční frekvence. Ve skutečnosti jde o formu pasivního cvičení, která oddálí zahájení procesu regenerace,“ říká fyzioterapeut Patrick Walsh. Mnohem lepší volbou je … Přečtěte si více
Zpevni střed těla!
Zpevni se! Tohle slovní spojení slýcháváte více než mockrát každou hodinu, ve které si hrajeme s těžkými váhami. Většina si pod pojmem „zpevni se“ zatne zádové svaly tak moc, až se trup prohne do záklonu. To je způsobeno nedostatečným zapojením svalů celého trupu. Zjednodušeně řečeno, záda jsou zpevněná, ale břicho uvolněné, vyvalené. Můžeme v této pozici bezpečně vzepřít těžké váhy? Ne. Pojďme se v tomto článku podívat na to, jak správně zpevnit střed těla, tak abychom bezpečně zdvihli nový osobák. Pokud zatížíme páteř činkou, anebo jakýmkoliv těžkým předmětem, tato síla má snahu uvést páteř do flexe. Ohnutá záda v zátěži nejsou úplně dobrá věc – v lepším případě nám způsobí bolestivost a my tak budeme pár dní bez tréninku, v horším případě nás pošlou pro pomoc k odborníkovi (doktor, fyzioterapeut…). Natažené svaly, skřípnuté nervy, vyhřezlé ploténky… Samotné vzpřimovače páteře sami o sobě nejsou pro tento úkol dostatečně silné. Musíme k nim správně zapojit ostatní svaly trupu, společně s prací s dechem tak, aby bezpečně zpevnili páteř. Jak na to: Zatni hýžďové svaly Stáhni břicho – představ si, že chceš předvést svůj, byť pomyslný, six pack. Pro kontrolu si klidně polož dlaň na břicho – budeš mít zpětnou vazbu, jak moc silně dokážeš sval zatnout. Bez toho aby si povolil … Přečtěte si více
Nezapomínej na „Cool down“!
Tomáš psal před nějakou dobou o tom, jak se efektivně rozcvičit a zahřát před každým CrossFitovým workoutem. Celý článek můžete nalézt ZDE. Nicméně prevence zranění nekončí jen správným protažením a zahřátím, ale i částí kterou mnoho z nás přeskakuje. A to je „zklidnění“ organismu po výkonu. Většina našich členů sebou po dokončení workoutu plácne na zem, posléze uklidí použité pomůcky, pokecají s kamarády a jdou do šaten. Více zapálení ještě chvíli pracují na svých slabinách, popřípadě si hrají s tolik populárními sand bagy. Výjimečně uvědomělí se protáhnou anebo poválí na foam rolleru. Ale stačí to? V tomto článku bych se rád zaměřil na postup, jakým tělu pomůžete rychleji nastartovat regeneraci a tím být i více ready na další CrossFitovou lekci. Běžci této části říkají „výklus“, cyklisté „vyjetí“ a plavci „vyplavání“. Jak to nazvat v CrossFitu? „VyCrossFitění“ asi ne, tak zůstaňme u anglického slova „cool down“. Právně provedený „cool down“je stejně důležitý jako „warm up“. Tři kroky pro efektivní „cool down“: Zklidnění cvičením v nízké intenzitě Věnuj zhruba 5-10 minut pohybu v nízké intenzitě. Běž se volně vyklusat, nebo vyjet na vesle. Zapomeň ale na silové zátahy, odpor trenažéru nastav na nižší úroveň a volně vesluj. Stretching Zaměř se na partie, na které byl daný trénink zaměřen. Využij … Přečtěte si více
GPP: nezbytná část tréninku, která není sexy
GPP je zkratka pro General Physical Preparedness, tedy obecnou tělesnou připravenost. Je to ta méně sexy část našich tréninků, nezahrnuje totiž těžké dřepy ani náročnou techniku. Vidíme ji v programu většinou v úterý a čtvrtek, je časově delší a vyžaduje nižší úroveň dovednosti. Tyto dny nejsou u nás v gymu moc oblíbené. Každý radši přijde pilovat nadhoz než veslovat a chodit s kettlebellem. GPP ale je a vždy bude nezbytnou součástí CrossFitu a tady máte pár důvodů proč: 1.GPP jako základ tréninku Všichni bez výjimky, od začátečníků až po atlety na CrossFit Games, potřebují dny, kdy nedělají nic technicky náročného a kdy nehrozí téměř žádné riziko zranění. GPP totiž buduje absolutní základ našeho fitness, pohybuje se v aerobním pásmu kolem 60-70 % maximální tepové frekvence a poskytuje tak tělu jiný impuls, než trénink ve vysoké intenzitě. 2. GPP pro rozvoj síly Myslíte si, že GPP vás neposune k vašemu cíli za zlepšením maximálky na dřep nebo tlak? Další z omylů, se kterým se běžně v gymu setkávám. Nemusíte pouze třikrát v týdnu dřepovat, abyste se v tomto cviku zlepšili. CrossFit si zakládá na tom, že rozvoj všech 10 aspektů fyzické připravenosti v prostředí, které se neustále mění, nás posune blíž k našemu cíli. … Přečtěte si více
Jaké jsou výhody dynamického strečinku?
V poslední době velmi často slýchám, že si někdo z našich členů natáhl sval, nebo ho/jí bolí koleno, zápěstí, záda a podobobně. Míval jsem stejné problémy a často jsem přemýšlel, co můžu změnit, abych se těmto velmi nepříjemným zraněním a omezením vyhnul. Napadlo mě, že vinu může nést moje rozcvička, která se nijak nezměnila už od dob, kdy jsem hrál hokej a nebo chodil do normální posilovny. Napadlo mě, že to by mohl být onen kámen úrazu a zkusil jsem se rozcvičovat jinak. Namísto klasického protažení, které známe tak nějak asi každý, jsem začal dělat dynamické cviky a strečink v pohybu. Během rozcvičení se snažím neustále se hýbat a tím danou partii lépe zahřát a mobilizovat, což se mi osvedčilo a bolest, se kterou jsem se dlouho potýkal, ustoupila. Naši členové si mohli všimnou, že v poslední době máme tzv. Dynamic warmup často zakomponovaný v našich hodinách, není to náhodou. Co je tedy dynamický strečink? Dynamický strečink je využití pohybu k protažení a zahřátí dané svalové partie. Dynamický strečink využívá obvyklých pohybů a promění je ve strečink. Pohyby jako dřep, výpad, různé rotace, rozpažení a jiné mohou být použity jako forma protažení. Výhody dynamického strečinku Jednou z hlavních výhod dynamického strečinku … Přečtěte si více