Tejp, barevné pruhy látky nalepené na těle (nejen) sportovce v prapodivných vzorcích. Takřka všichni z nás jen už na někom viděli a někteří i měli tu čest (když je vlastně lepíme často v případech zranění, takže spíše smůlu) nosit je na svém těle. Jak ale tyto barevné „samolepky“, které se poprvé objevily na veřejnosti v průběhu letních olympijských her v Aténách 2004 fungují?
Tejp, nebo správně kinesiologický tejp, je pruh látky tvořené z vláken 100% bavlny, která umožňuje odvod vlhkosti od kůže a rychlé schnutí. Materiál je pružný natolik, že jej lze natáhnout až na 140-160% své původní délky a tyto elastické vlastnosti je schopen si udržet 3-5 dní po aplikaci. Nicméně v běžné praxi používáme napětí do 75-100%. Tejp je vodě odolný, dovoluje běžnou hygienu i plavání v bazénu a svými vlastnostmi je velmi podobný kůži. Vzhledem k lepidlu, kterým je termosenzitivní lékařská pryskyřice (rozuměj-zahřátím lepí) někteří odborníci nedoporučují navštěvovat s aplikovaným tejpem saunu, ale z vlastní zkušenosti mohu říci, že ani sauna tejpu nevadí. Někteří jedinci s citlivější kůží, mohou mít mírnou alergickou reakci na použité lepidlo, projevující se zarudnutím kůže, nicméně podráždění bývá ve většině případů způsobené přílišným napětím tejpu. Pokud se i při správné aplikaci tejpu dostaví alergická reakce, není třeba celou terapeutickou metodu zavrhnout, ale vyplatí se najít značku/výrobce tejpu, s kterým si naše kůže bude rozumět.
Při tréninku a jiné nadměrné zátěži dochází k přetížení svalu, čímž může dojít k mikrotraumatizaci a zánětlivým otokům. Takový sval je na pocit unavený, bolestivý, oteklý a zatuhlý. Bolest a únava není způsobena přítomností laktátu ve svalu po tréninku, ale především mechanickým poškozením buněk. Současně dochází k akumulaci vody ve svalu, čímž si zmenšuje prostor mezi kůží a svalem. A právě v tomto prostoru jsou uloženy mechanické receptory bolesti, lymfatické cévy. Následkem zvýšeného množství vody se tedy tento prostor zmenšuje a dochází k jejich kompresi, snížení cirkulace lymfy a tedy odtoku odpadních látek. Pokud tento stav přetrvává delší domu, může dojít k postižení funkce i struktury svalu.
Kinesio tape aplikujeme na čistou a odmaštěnou kůži v napnutí segmentu tejpu, čímž dojde k napnutí kůže pod aplikovaným tejpem. Po návratu do neutrální pozice se tejp, díky svým materiálovým vlastnostem smrští zpět a můžeme pozorovat zvrásnění. Právě toto zvrásnění tvoří velkou část terapeutického účinku. Díky němu dojde k elevaci kůže, prostor mezi kůží a svalem se opět zvětší a dosáhneme uvolnění tlaku na mechanické receptory, lymfatické uzliny a krevní cévy což zraněný sportovec vnímá jako snižení bolesti, a díky zlepšení prokrvení mnohdy i prohřátím postižené oblasti. Dále dochází k snížení otoku, redukci zánětu a bolesti.
Základní techniky jsou Facilitace a Inhibice svalu. U facilitace svalu chceme podpořit svalovou kontrakci. Aplikujeme tejp s lehkým napětím ( 10-35% natažení) ve směru od začátku k úponu postiženého svalu. Inibiční techniku používáme v případě, kdy jsou svaly přetížené, či akutně postižené, nebo jako prevenci svalových křečí. Tejp aplikujeme s lehkým napětím ve směru od úponu k začátku svalu.Napomáháme tím relaxaci postiženého svalu. U obou dvou technik aplikujeme tejp vždy v maximálně možném protažení postiženého svalu.
Vedlejšími technikami jsou korekční techniky, mechanické korekce, fasciální a prostorová korekce, dále vazivová, lymfatická korekce. Detailnější popsání vedlejších korekcí přesahuje rámec tohoto článku, který má za cíl uvést sportovce do problematiky kinesiotejpu, aneb proč mi tam můj fyzioterapeut lepí ty barevné proužky a proč se po té cítím lépe.
Na závěr bych rád uvedl případy, kdy bychom tejp aplikovat neměli:
Nelepit tejp na kůži v místech bradavic, pigmentových znamének, melanomu kůže a otevřených ran. Vyvarovat bychom se měli i aplikací v průběhu horečnatých stavů