Mnoho z vás v gymu ví, že jsem necvičil STRAŠNĚ DLOUHO! A pro ty z vás, kteří neví – v září jsem si zlomil 4. a 5. nártní kost na pravém chodidle, což vyžadovala operaci a „špendlík“, aby kosti znovu srostly.
Kromě toho, že jsem belhal po tělocvičně na mém skvělém iwalk2.0, jsem více méně nic nedělal až do půlky ledna, kdy jsem jel navštívit svou rodinu na Floridu. To byla velká chyba. Ztratil jsem veškerou motivaci a přál bych si, aby Ryan napsal svůj článek na téma motivace dříve.
Když jsem byl doma, chtěl jsem navštívit CrossFit Rise Above, což je tělocvična do které chodí můj švagr. Řekl mi, že v pátek mají v plánu Fran a zároveň malou společenskou akci, takže by to byl ideální den, abych přišel a potkal Erica, který je majitelem tělocvičny. Říkal jsem si, že Fran nepojedu ani náhodou, a že si dám spíš pár piv a pobavím se s ostatními. (Pokud nevíte, co je Fran, klikněte sem!)
V moment, kdy jsme dorazili do tělocvičny, se všichni už rozcvičovali a já jsem si v duchu říkal: „Ok, dám si thrustery s prázdnou osou a uvidím.“ Byl jsem mile překvapen, že mě nic nebolelo! Začal jsem se bavit s jedním klukem, který měl už na ose naloženo 45 kg. Tak jsem si řekl, že zkusím jedno opakování. A taky mě nic nebolelo! Začal jsem být ještě více nadšený a řekl jsem si, že bych Fran nakonec zkusil, ale jen s prázdnou osou. Eric, který tělocvičnu vlastní, se mnou souhlasil a já jsem po čtyřech a půl měsících bez cvičení byl připraven dát si Fran!
Když jsem dokončoval veškeré přípravy na WOD, všiml jsem si, že na mě kouká ten kluk, s kterým jsem se předtím bavil. A věděl jsem přesně, co si myslí. „Podívejte se na toho chcípáčka. Fran s prádnou osou?! Csssss..“
Takže jsem si vzal kotouče, dal je na osu a najednou jsem měl dělat Fran Rx po 4 ½ měsících bez aktivity (velice neuváženě).
„3..2..1..Go!“ 21 thrusterů bez přestávky. 21 butterfly pull ups bez přestávky. Pak už jsem si jen říkal: „Co jsem si myslel? Já idiot!“, když jsem měl dalších 5 minut hlavu mezi koleny. Nějak se mi podařilo dokončit workout těsně pod 7 minut. Skoro 4 minuty pomaleji než můj nejrychlejší čas. Doplazil jsem se ven a doufal jsem, že se budu moci nadechnout svěžího vzduchu, jak to normálně dělám v CrossFit Committed, ale takový vzduch na Floridě neexistuje. Z horké a dusné tělocvičny jsem se doplazil na horké a dusné parkoviště, kde jsem ležel snad 30 minut. A ta bolest, kterou jsem trpěl další 4 dny byla zapříčeněna pouze a 100% mojí vinou. Naštěstí je Florida placatá a Američani jezdí VŠUDE autem, takže jsem to nějak přežil. Kdybych ale byl v Praze, nevím, co bych dělal.
Jaké z toho plyne ponaučení?
Nebuďte hlupáci.
Měli jste dlouhou pauzu. Pravděpodobně jste přibrali. Jste slabší. NEZKOUŠEJTE se vrátit do tělocvičny a začít přesně tam, kde jste skončili. Je to recept na zranění, spoustu bolesti a ponížení:)
Měl jsem zůstat u mého původního plánu s prázdnou osou a schéma 15-12-9 by také bylo lepší. Nechal jsem ale své ego, aby ze mě dostalo to nejlepší.
Jakmile se do tělocvičny vrátíte, je důležité začít pomalu! Počítejte s tím, že začnete s váhami okolo 50% z maxima a budete přidávat nejvíce 10% týden po týdnu.
Dynamické cviky jako je běh, box jumps nebo olympijské vzpíraní byste také měli začít opatrně, obzvlášť pokud jste měli zranění kloubu nebo kosti. Začněte s kombinací kratších běhů a chůze. Začněte se step ups a potom se až přesuňte k box jumps. U olympijského vzpírání nejprve zařaďte silová (muscle) provedení cleanu a snatche.