Cesta za virtuozitou: Naučte se milovat stagnaci

Joey ScafidiCrossfit Committed, CrossFit tipy, Uncategorized @csLeave a Comment


Cover of the book Mastery
Všeobecná fyzická připravenost (anglicky GPP – General Physical Preparedness) může být frustrující – čím více se v něčem zlepšíte, tím více se chcete zlepšit v něčem dalším a i když si zlepšíte jednu nebo dvě dovednosti, je tu stále dalších 10 cviků, které vám vůbec nejdou. Častým faktorem je také, po několika týdnech, měsících nebo letech, stagnace progresu, což vám může přivodit pocit, že by bylo lepší přestat a najít si jiné hobby.

I když je to klišé, tak jedním z našich cílů v CrossFit Committed je, aby si všichni naši klienti uvědomili, že fitness je celoživotní úsilí a musí se k němu přistupovat s pílí a trpělivostí. Chceme, abyste všichni přijali tuto dlouhodobou cestu se všemi vrcholy i pády.

Jedna z knih, která lidem pomáhá naučit se milovat tento proces je kniha George Leonarda nesoucí název Mastery: The Keys to Success and Long-Term Fulfillment.

Celou tuto knihu si můžete zdarma přečíst v angličtině tady, ale zde je několik nejdůležitějších poznatků z této knihy, které vám mohou pomoci být úspěšní nejen v gymu, ale i v dalších aspektech vašeho života.

Leonard píše, že pokaždé, když se člověk chce naučit novou dovednost (sport nebo hobby jako je vaření či keramika, nebo začít novou profesi) je nejlepší následovat cestu za virtuozitou.

Ve své knize vysvětluje cestu za virtuozitou takto: „Osvojení nového sportu obnáší relativně krátký vzestup progresu, který je následován malým úpadkem nebo stagnací. Ty jsou ale neúměrně větší než progres, který jim předcházel. Abyste mohli následovat cestu za virtuozitou, musíte zlepšovat své schopnosti a pilně pracovat za účelem udržení nově získaných dovedností. Nicméně během tohoto procesu musíte být připraveni na to, že budete trávit většinu času stagnací. Musíte ale dále pracovat, i když máte pocit, že se neposouváte.“

Jak vysvětluje Leonard, mnoho lidí nepřijme cestu za virtuozitou. Místo toho vykazují rysy jako amatér, hacker nebo posedlík.

Vidíte se v nějaké z těchto charakteristik?

Amatér:

Leonard vysvětluje: „Amatéři přistupují k novému sportu, kariérní příležitosti nebo např. vztahu s obrovským enthusiasmem. Milují veškeré rituály spojené se začátkem něčeho nového – nablýskané vybavení, specifický žargon a lesk všeho nového. Jakmile dosáhnou svého prvního úspěchu nebo progresu, jsou štěstím bez sebe. Dají o tom vědět své rodině, kamarádům nebo dokonce i lidem na ulici. Nemohou se dočkat další lekce. Jakmile dojde k pádu z vrcholu, je to pro ně šok. Stagnace progresu, které následuje, je neakceptovatelná a nepochopitelná. Enthusiasmus rychle odchází. Začínají vynechávat lekce. Mají plnou hlavu různých odůvodnění.

Není to pro ně ten pravý sport. Je to moc soutěživé, nebo naopak málo soutěživé, agresivní, neagresivní, nudné, nebezpečné, atd. Každému řeknou, že to prostě nenaplňuje jejich jedinečné potřeby. Když začnou s dalším sportem, dá to amatérům možnost projít si celým procesem znovu od začátku. Možná to tentokrát dotáhnou až do druhé stagnace progresu, ale možná ne. Potom se stejně přesunou někam dál.“

Vždycky jsem lehce podezíravý, když ke mně přijde nový klient se spoustou enthusiasmu a novými metcony nebo vzpěračskými botami ještě předtím, než umí udělat dřep…

Hacker: 

Leonard popisuje hackery následovně: „Potom, co se do určité míry všechno naučí, nevadí jim zůstat na stejném místě do nekonečna. Nevadí jim přeskakovat stádia, která jsou nezbytná k vyvinutí virtuozity, pokud mohou být ve společnosti podobně smýšlejících jedinců. Mohou to být lékaři/ky nebo učitelé/ky, kteří se neobtěžují chodit na profesionální meetingy a konference, tenisté/ky, kteří mají solidní forehand a jejich backhand je moc netrápí. V práci dělají jenom tolik, kolik je potřeba, odchází přesně včas nebo dokonce dříve, berou si každou přestávku, mluví místo toho, aby dělali svou práci a přemýšlí, proč nemohou být povýšeni. Hackeři se dívají na manželství nebo život v jedné domácnosti ne jako příležitost k tomu se učit a rozvíjet, ale jako na pohodlné útočistě před nejistotami venkovního světa.“

Jako coach už jsem viděl mnoho hackerů. Je to frustrující, protože mám pocit, že mi zálěží na jejich pokroku více než jim samotným..

Posedlík:

Leonard definuje posedlé takto: „Posedlí se nespokojí s tím, že budou druzí nejlepší. Vědí, že výsledky jsou to, co se počítá a nezáleží na tom, jak jich dosáhnou. Důležité je, že jich dosáhnou rychle. Chtějí vše dělat dobře už od první lekce.

Takový člověk zůstává po lekcích, aby mohl mluvit s trenérem. Ptá se na nejlepší knihy a videa, která mu pomohou s dalším progresem rychleji. (Když mluví, důvěrně se ke svému posluchači naklání a přináší s sebou vždy spoustu energie.) Posedlí lidé začínají s velkým progresem. První úspěchy a pokroky jsou přesně takové, jak je očekávali. Potom ale nevyhnutelně dojde ke stagnaci a to nechtějí přijmout. Začnou se snažit dvakrát tolik a dávají do toho vše. Odmítají rady šéfa nebo kolegů, aby to nebrali tak vážně a zvolnili. Pracují v kanceláři klidně celou noc, jen aby mohli najít zkratku k rychlejším výsledkům.“

Toto je další osobnostní rys, s kterým jsem se setkal.  Zatímco snaha posedlých lidí je inspirující, jsou to také lidé, kteří se často zraní, protože nechají své ego dostat z nich to nejleší.

Takže jak se odprostit od toho být hacker, posedlík nebo amatér a dostat se na cestu za virtuozitou?

Musíte pilně pracovat a pracovat kvůli cestě, ne kvůli výsledkům.

Místo toho, abyste byli frustrovaní, když stagnujete, naučte se si užívat toto usílí.

Když toto budete dělat, naučíte se si vážit všech aspektů této cesty a dostanete se mnohem dále, než jste si kdy mysleli, že je možné.

Celou knihu si můžete přečíst zde.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *